Česká republika
Média

Posvítili jsme si na skrytá onemocnění

Two teenagers are standing in a river
Foto – zdroj: Carterovo centrum / L. Gubby

Existuje skupina onemocnění, která sužují lidstvo po celá staletí a která dnes ničí život miliardě lidí ve 149 zemích světa. Přestože jejich dopad na jednotlivce i celé komunity je nesmírný, až donedávna poutala jen málo pozornosti – a stejně málo se udělalo i v oblasti boje proti těmto chorobám. To se však v posledních desetiletích změnilo a úsilí vynaložené tímto směrem pomalu začíná přinášet výsledky. Boj však ještě není ani zdaleka vyhraný.

Vlasovec medinský (guinejský červ) je parazit, který trápí člověka již od starověku. Jeden se našel v kalcifikovaném stavu v egyptské mumii. Dnes se lidé mohou nakazit tímto onemocněním, když pijí vodu přímo z rybníků a dalších vodních zdrojů zamořených drobnými buchankami. Tyto buchanky se živí larvami vlasovce medínského a ty dokážou pronikat střevní stěnou člověka. Pokud se samičí larva spáří se samčí, vyroste v lidském těle až na metr dlouhého červa, který se provrtává přes podkožní tkáň ven z těla. Červ obvykle míří dolů směrem k nohám postižené osoby, přičemž vylučuje kyselinu a vytváří puchýř, až nakonec prorazí kůži a začne nesnesitelně pomalu vylézat ven.

Každodenní navíjení červa na hůl je jediné, co lze dělat, aby se urychlilo zotavování pacienta. Člověk tak může být neschopný činnosti po celé týdny. Děti nemohou docházet do školy. Dospělí se nemohou starat o úrodu. A co je ještě horší, trpící hledají úlevu od pálivé bolesti koupáním se v místních vodních zdrojích, kde červ ze sebe okamžitě uvolní tisíce larev, a tím se celý cyklus opakuje donekonečna.

Child with a pipe
Osada Mogos, Jihovýchodní rovníkový stát, jižní Súdán. Pacienti Centra pro omezení šíření vlasovce medínského, jejich děti a „podezřelé osoby“ se účastní vzdělávání o správném používání trubkových filtračních brček, pomocí kterých se mohou chránit před nákazou vlasovcem medínským. Foto: Carterovo centrum / L. Gubby

Onemocnění, které způsobuje Vlasovec medínský, patří do skupiny různých onemocnění známých pod společným označením zanedbávané tropické nemoci (NTD). Těmto onemocněním se daří především v chudých oblastech, zejména v tropech. I když nemají na svědomí takový počet úmrtí jako například tuberkulóza či malárie, ničí nejen životy jednotlivců, ale poškozují i ​​celé komunity a vlastně celá národní hospodářství, protože velké množství občanů drží v pasti chudoby.

Zanedbávané tropické nemoci byly v minulosti rozšířenější a dnes postupně vymizely z míst, kde se zlepšily životní podmínky a hygiena. Nejhůře postiženými jsou dnes ti nejchudší, obyvatelé venkovských oblastí a chudých městských slumů v Africe, Asii a na obou amerických kontinentech, kde celé komunity dodnes nemají dostatečný přístup k čisté vodě, správné výživě, hygieně a kvalitní zdravotní péči.

Ti, kteří trpí zanedbávanými tropickými nemocemi, z velké části nemají volební právo. Generální ředitelka Světové zdravotnické organizace (WHO) MUDr. Margaret Chanová je popsala – v historicky první zprávě o NTD, která vyšla v roce 2010 – jako „převážně skryté“ a „převážně mlčící“.

Two hurt children are reading a comic
Chlapec a dívka čtou knihu s názvem „Drakunkulóza aneb Vlasovec medínský“ v ghanském městě Savelugu. Sedící Mesuna a její přítel Fatawa Yakubu si prohlížejí dětskou knihu o onemocnění, které způsobuje vlasovec Medínský. Na obálce knihy je vyobrazena žena, jak si noří nohu, ze které vylézá vlasovec medínský, do místního zdroje vody, aby našla úlevu od pálivé bolesti. Když z červa začnou vystřelovat nakažlivé larvy, holčička se rozběhne za ní, aby ji zastavila. Foto: Carterovo centrum / L. Gubby

Kontrola chorob

Samotná WHO pomohla zviditelnit tato onemocnění před deseti lety, kdy její tehdejší generální ředitel MUDr. Lee Jong-wook inicioval zásadní „osvětové cvičení“, které na ně mělo upoutat pozornost světa. Obor WHO, který se do té doby zabýval nejasnými „jinými přenosnými nemocemi“, byl zrušen, a za přesnější cíl se stanovily „zanedbávané tropické nemoci“. V současnosti existuje 17 onemocnění, která WHO klasifikuje pod touto hlavičkou.

To však nebyl první pokus o řešení problematiky těchto chorob. V některých případech přetrvává úsilí o jejich zvládnutí již celá desetiletí. V 80. letech minulého století odstartoval celosvětový Program na vyhubení vlasovce medínského v americkém federálním Centru pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v Atlantě, hlavním městě státu Georgia. Bývalý prezident USA Jimmy Carter spolu s manželkou Rosalynn založili v roce 1982 Carterovo centrum jako neziskovou nevládní organizaci věnovanou lidským právům a zmírnění utrpení. Od roku 1986 vede Program na vyhubení vlasovce medínského MUDr. Donald R. Hopkins z CDC, který se stal viceprezidentem Carterova centra pro oblast Zdravotních programů. Hopkins s sebou přinesl zkušenosti z programu na vyhubení planých neštovic v Sierra Leone, na který dohlížel.

Carterovo centrum přispělo k vývoji výnosných strategií na řešení onemocnění způsobeného vlasovcem medínským například tím, že poskytlo ohroženým komunitám oděvy z jemné síťoviny, přes které si mohou vytřást blechy, nebo trubičky s filtry, které se dají použít jako brčka na pití. Nezbytnou součástí strategie je zdravotní výchova místních společenství – například pomocí lupy ukazovat lidem buchanky ve vodě a vysvětlovat jim proces přenosu na člověka. Cílem je vyvolat změny chování. Pokud trpící přestanou vstupovat do zamořeného vodního zdroje, koloběh nákazy lze přerušit.

Former U.S. president Carter with teenagers
Bývalý prezident USA Jimmy Carter spolu s manželkou Rosalynn navštívili děti trpící schistosomiázou během své cesty do severního volebního okresu nigerijského státu Nasarawa v únoru 2007. Cestou do postižené oblasti chtěli manželé Carterovi upoutat celonárodní pozornost na to, že země potřebuje ve svých venkovských a chudých oblastech lépe zpřístupnit prevenci a léčbu onemocnění pomocí přípravku Prazikvantel. Foto: Carterovo centrum / E. Staub

Angažovanost na místní úrovni

„Nejde jen o to, abychom lidem říkali, co mají dělat. Snaha zpochybnit tradiční myšlení je předem ztracený případ,“ zdůrazňuje Hopkins. Někteří vesničané v Africe například považují svůj zdroj vody za posvátný. „Ale,“ říká Hopkins, „pokud s nimi upřímně diskutujete, zaujmete je a přesvědčíte o tom, že je to v jejich zájmu, udělají, co je třeba.“

Týmy dobrovolníků z řad vesničanů absolvují školení ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví. Po tomto výcviku bude jejich úkolem postarat se o to, aby jejich sousedé pochopili koloběh přenosu nákazy, vzít za ruku každého, kdo je nakažený, poskytnout základní zdravotní péči, přivolat odbornější pomoc, aby se vznikající problém zastavil již v začátcích, a hlásit všechny nové případy, aby se mohl podrobně sledovat a analyzovat dosažený pokrok – a případné odchylky.

Dalším významným faktorem je, že zdroje stojaté vody lze postříkat larvicidem, jako je například Abate® od společnosti BASF, a přerušit tak cyklus nákazy. Účinnou látkou přípravku Abate® je Temephos, jehož používání doporučuje WHO pro zdroje pitné vody v koncentracích nepřesahujících jeden miligram na litr. Společnost BASF přislíbila dlouhodobou pomoc Carterovu centru a v rámci Programu na vyhubení vlasovce medínského již přes 20 let bezplatně dodává přípravek Abate®.

Osobní angažovanost

Exprezident Carter mezitím využil svého postavení ve světě a vyburcoval politické špičky. V roce 1995 uprostřed zuřící občanské války v Súdánu dokonce zprostředkoval dočasné příměří, aby se mohli zdravotníci dostat do odlehlých oblastí. Tento akt se stal známý jako „příměří guinejského červa“.

Ještě i dnes, už jako zralý osmdesátník, Carter se svou manželkou navštěvuje africká společenství žijící v odlehlých oblastech. „Když jsme začínali,“ vzpomíná, „vlasovcem medínským bylo postiženo více než 26 000 osad, kde jen nějaká tři procenta mužů dovedla napsat své jméno, a jen velmi málo žen. A tak jsme je naučili, jak mohou změnit své chování, bez psaného jazyka, zejména pomocí karikatur a obrázků.“

Taktika programu se ukázala jako vysoce účinná. V roce 1986 postihovala nákaza vlasovcem medínským přibližně 3,5 milionu lidí ročně ve 21 zemích. V roce 2012 bylo hlášeno už jen 542 případů onemocnění – což je pokles o více než 99 procent – a ty se vyskytovaly pouze v izolovaných oblastech Čadu, Etiopie, Mali a jižního Súdánu. Zdá se, že onemocnění, které způsobuje vlasovec medínský, bude brzy vyhubeno – a to věru není žádná maličkost. Jediné lidské onemocnění, jaké se kdy podařilo vyhubit, byly plané neštovice, které po obrovském celosvětovém úsilí vymizely v 70. letech minulého století. Na rozdíl od neštovic se však onemocnění vyvolané vlasovcem medínským likviduje bez očkování a použití jakýchkoliv léků.

Dr. Lorenzo Savioli, Director of WHO’s Department of Control of Neglected Tropical Diseases, is grateful. “We’d never be where we are today if it weren’t for President Carter. If we had, for each of the 17 NTDs, an ambassador of that level, life would be much easier.”

Savioli believes that we have come a long way. In January 2012, WHO published its NTD Roadmap, a document that expressed mounting confidence and called for scaled-up interventions against Guinea worm and other NTDs, setting ambitious goals to be achieved by 2015 and 2020. Inspired by the Roadmap, government officials, NGOs and pharmaceutical companies swiftly launched the London Declaration, a vow to cooperate even more actively to help eradicate Guinea worm, and to control or regionally eliminate at least nine other NTDs by 2020.

Další opomíjenou tropickou chorobou, kde začínáme dosahovat pokroku, je říční slepota, odborně nazývaná onchocerkóza. Je jednou z nejčastějších příčin slepoty na světě, které se dá předejít, a patří k onemocněním označeným v Silniční mapě i Londýnské deklaraci. Zaměřuje se na ni i Carterovo centrum.

Říční slepota je další infekcí, jejímž původcem je cizopasný červ, a může způsobovat intenzivní svědění nebo poruchy pigmentace kůže, tzv. „Leopardí kůži“, ale i oční léze, které mohou vést až k slepotě. Tento červ se rozmnožuje uvnitř těla člověka, kterého opakovaně štíply infikované černé mouchy.

Zde může opět pomoci insekticid, který zabrzdí celý koloběh nákazy. Společnost BASF rozšířila svou dlouholetou spolupráci s Carterovým centrem a do roku 2020 plánuje přispět dalšími 4 670 litry přípravku Abate® do programu Centra proti říční slepotě v Ugandě.

„Brzy skoncujeme s říční slepotou na obou amerických kontinentech.“

Dr. Donald R. Hopkins, viceprezident Carterova centra pro oblast Zdravotních programů

Do boje proti tomuto onemocnění vstupují i ​​léky. I když na něj neexistuje žádná dostupná vakcína, v 90. letech minulého století byly v rámci léčby nakažených osob rozšířena schémata hromadného podávání léků. Carterovo centrum prostřednictvím Programu na eliminaci onchocerkózy na obou amerických kontinentech a spoluprací s africkým Programem na kontrolu onchocerkózy dodnes aktivně bojuje proti této nákaze v deseti zemích. „Brzy skoncujeme s říční slepotou na obou amerických kontinentech,“ říká Hopkins. Zbývají už jen dvě malé endemické zóny, v Brazílii a ve venezuelské přeshraniční džungli. Vždycky jsme se domnívali, že říční slepota v Africe je příliš mohutně rozšířena na to, aby se dala eliminovat. Přesto, díky soustředěnému úsilí, Súdán nedávno zastavil její šíření v regionu Abú Hamada, severně od metropole Chartúm. „A ugandská vláda,“ dodává Hopkins, „je odhodlána zastavit její šíření do roku 2020, v celé zemi.“

Two uniformed teenagers
Studenti roznášejí letáky v pákistánském městě Láhaur během informační kampaně o horečce dengue.

Boj proti některým dalším zanedbávaným tropickým nemocem je však těžší. Chagasova nemoc je potenciálně život ohrožující onemocnění. Způsobuje ho parazitický prvek, který šíří bodavý hmyz známý jako „dravé štěnice sající krev“. Infikovaných je až osm milionů lidí, většina v Latinské Americe, kde dravé štěnice zamořují pukliny ve špatně postavených domech a mohou kontaminovat i potraviny a nápoje. Štěnice se živí krví a ránu po bodnutí infikují vlastními výkaly. Navíc existuje nebezpečí přenosu nemoci z matky na dítě během těhotenství nebo v průběhu porodu a může se šířit i krevní transfuzí.

„Problém je, že pokud jde o léčbu, již celá desetiletí jsme nezaznamenali žádné zlepšení,“ říká profesor Simon Croft, PhD z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny. Pracoval také pro iniciativu Léky na zanedbávané tropické nemoci a věnoval se výzkumu účinné látky miltefozin jako potenciální léčby jiného onemocnění NTD. Jeho testy naznačují, že tato látka by mohla být účinná i v boji proti parazitickému původci Chagasovy nemoci. V současnosti však neexistuje na toto onemocnění žádná vakcína a diagnostika Chagasovy nemoci je složitá. Léky, které se dnes používají na její léčbu, nejlépe účinkují v počáteční fázi onemocnění. Většinou si však lidé uvědomí, že jsou nakaženi, až mnohem později. Pacienti trpí rozšířením jícnu nebo tlustého střeva, což má za následek podvýživu, a může u nich dojít i k selhání srdce.

„Zatím nejvýraznější výsledky máme s regulací přenašečů,“ říká Croft. To řeší používání sítí proti komárům a insekticidních sprejů na stěny, jako je například Fendona® od společnosti BASF k použití v interiéru.

Velká část řešení však spočívá ve zlepšení hygieny. K tomu patří osvěta obyvatelstva o tomto onemocnění a pomoc při předcházení infekci. A přesně to je cílem jednoho projektu společnosti BASF v Argentině, kde v rámci programu komunitního rozvoje „Vamos por nuestro país“ (Pojďme za naši zemi) pracuje s vesničany v provincii Chaco na boji proti Chagasově nemoci (přečtěte si článek Vyhubení bodavé štěnice). „Chagasova nemoc je mnohem víc než jen obyčejné infekční onemocnění,“ říká Dr. Héctor Freilij, lékařský poradce Národního programu proti Chagasově nemoci v Argentině. „Souvisí s ekonomickými, sociálními i vzdělávacími podmínkami obyvatelstva.“

Nejrychleji se šířící zanedbávaná tropická nemoc

Vzhledem k rozmachu cestování po celém světě se objevují případy Chagasovy nemoci i v Severní Americe a Evropě. Závažnější příčinou rychle narůstajícího znepokojení ve světě je však horečka dengue, která si vyžaduje naléhavou pozornost. Výskyt tohoto virového onemocnění, které přenáší komár a které se považuje za stejně rozšířené jako malárie, se v průběhu 50 let zvýšil třicetinásobně. Každý rok se objevuje 50 milionů nových infikovaných osob ve více než stovce zemí. Je častou příčinou hospitalizace a úmrtí dětí a vyvolává příznaky podobné chřipce, které mohou zesílit až do závažné horečky a onemocněním s komplikacemi.

Použít lze insekticidy, medicína však zatím nenašla žádnou léčba a hlavní přenašeč onemocnění, komár žluté zimnice, saje krev přes den, takže moskytiéry kolem lůžek nepomáhají. Druhý přenašeč, komár tygrovaný, rozšířil onemocnění do Severní Ameriky a Evropy. Živnou půdou jsou pro něj mezinárodní zásilky s bambusem a pneumatikami, přičemž komár tygrovaný dokáže přežít i v mrazech.

„Mnohé rozvinuté země se otázkou přenašečů aktivních přes den vůbec nezabývají. Pokud něco neuděláme, je to časovaná bomba.“

Dr. Lorenzo Savioli, ředitel Odboru WHO pro kontrolu zanedbávaných tropických nemocí

V roce 2012 byla horečka dengue prohlášena za nejrychleji se šířící virové onemocnění způsobované přenašeči s epidemickým potenciálem. V roce 2010 hlásily lokální přenos nákazy Francie a Chorvatsko. V roce 2012 již bylo portugalské souostroví Madeira překvapivě svědkem 1 800 případů infekce a případy dovezené nákazy se objevily i v dalších evropských zemích. V lednu 2013 si WHO ve své druhé zprávě o zanedbávaných tropických nemocech už nebrala servítky: „Svět musí změnit svůj reaktivní přístup,“ uvádí se ve zprávě. A Savioli zdůrazňuje: „Mnohé rozvinuté země se otázkou přenašečů aktivních přes den vůbec nezabývají. Pokud něco neuděláme, je to časovaná bomba.“

Former U. S. president Carter is watching a medical treatment of a young girl

Decades of dedication to fighting disease

Behind adult's hand hiding child

Vyhubení bodavé štěnice