Česká republika
Média

Ochranné sítě

V roce 2010 bylo do oblastí postižených malárií dodáno od různých výrobců téměř 165 milionů sítí proti moskytům – přibližně 145 milionů pouze do subsaharské Afriky. Procentní podíl rizikových domácností, které vlastní alespoň jednu insekticidní síť, vzrostl z 3 % v roce 2000 na 50 % v roce 2011. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) budou sítě proti komárům i nadále představovat rozhodující zbraň v boji s malárií, dokud se neobjeví účinná vakcína.

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace musí moskytiéry vydržet přinejmenším tři roky, nejméně 20 omytí a musí obsahovat insekticid, který zabije komáry již po krátkém kontaktu – jako např. síť proti moskytům Interceptor® od společnosti BASF. Proto ji Světová zdravotnická organizace doporučuje jako „moskytiéru ošetřenou insekticidem s dlouhotrvajícím účinkem“ – neboli LLIN.

Moskytiéry jsou nejúčinnější při použití v kombinaci s jinými prostředky. Dr. Egon Weinmüller, vedoucí oddělení veřejného zdraví společnosti BASF, vysvětluje, že spolupráce mezi soukromým sektorem a humanitárními organizacemi je také zásadní: „Například velmi úzce spolupracujeme s humanitárními organizacemi, které sítě distribuují, neboť právě tyto organizace jsou pro pomoc přímo na místě rozhodující.“

Obyčejné sítě komáry pouze zadržují, nebrání jim, aby se prokousali skrze síť nebo odletěli a našli další nechráněné oběti. Dokud není ochranná síť ošetřena insekticidem, nemůže být cyklus přenosu malárie účinně narušen.

Sítě Interceptor® jsou potaženy alfa-cypermethrinem. Tuto účinnou látku, pro člověka neškodnou, již BASF použila v insekticidu Fendona® ještě předtím, než společnost v roce 2004 na žádost Světové zdravotnické organizace zahájila výzkum na produktu Interceptor®. Největší výzvou bylo přiložení aktivní složky k syntetické vláknině sítě takovým způsobem, aby síť zůstala účinná po dobu přinejmenším tří let a vydržela nejméně 20 umytí. Řešením byl speciální nátěr Interceptor® bez zápachu, který chrání před komáry i po vícenásobném mytí.

Zatímco sítě LLIN, jako je Interceptor®, jsou pozitivním milníkem v boji proti malárii, stále ještě existují problémy. Rozsáhlé použití aktivních chemických látek může vést k tomu, že si komáři vybudují rezistenci. To může způsobit fatální cyklus: pokud insekticid v důsledku rezistence nedokáže zahubit ani minimální podíl moskytů, komáři přežijí, budou se nadále množit, zatímco nerezistentní jedinci vyhynou. V nejhorším případě by se rezistentní komáři mohli nakonec rozmnožit natolik, že se míra infekce opět zvýší.

Tento cyklus je možné přerušit vytvořením nové účinné látky – ale vývoj v ceně kolem 200 milionů dolarů představuje příliš vysoké náklady. Tak vysoké, že naposledy byla nová aktivní látka pro tyto sítě vytvořena před více než 20 lety. „Finanční zdroje jsou omezené, zejména v oblasti veřejného zdraví,“ vysvětluje Weinmüller. Společnosti musí projít nákladným procesem, aby získaly schválení pro své produkty v oblasti veřejného zdraví od Světové zdravotnické organizace; často, krátce poté, co je výrobek uveden na trh, začnou se objevovat jeho kopie. Výrobce originálního produktu tak přichází o zisky, což v důsledku odrazuje výzkumné společnosti od dalších projektů.

Coby řešení tomto problému schovává společnost BASF ve svém rukávu ještě jedno eso: insekticid chlorfenapyr. V současné době totiž pracuje na vývoji nové generace přípravku obsahujícího právě tuto účinnou látku, která se již osvědčila coby funkční a bezpečná u jiných insekticidů, které BASF využívá v ochraně rostlin a ochraně proti městským škůdcům – což umožňuje její vývoj značně urychlit. V boji proti malárii pak tento insekticid přináší jednu významnou inovaci: zatímco tradiční insekticidy ovlivňují strukturu centrálního nervového systému komárů, chlorfenapyr narušuje jejich buněčný metabolismus. Protože funguje na jiném principu, dokáže zastavit malárii v oblastech, kde si již komáři na stávající insekticidy vyvinuli rezistenci.

Uvedení tohoto insekticidu do veřejného zdravotnictví si však vyžádá ještě mnoho investic a práce. BASF spolupracuje s Londýnskou školou hygieny a tropické medicíny a Inovačním konsorciem pro boj s vektorovým přenosem. Zatímco tyto ústavy jsou zodpovědné za laboratorní testy a terénní studie, BASF se zabývá vývojem, registrací, schvalováním a prodejem. Dr. Robert Sloss, manažer portfolia produktů pro veřejné zdraví v konsorciu, zdůrazňuje: „Nové přístupy, které rozšíří náš arzenál dostupných aktivních látek, považuji za zcela zásadní. Představují jediný způsob, jak zvládnout stále častěji se objevující rezistenci.“

Počáteční testy potvrdily účinnost nové látky proti komárům rezistentním vůči stávajícím insekticidům. Egon Weinmüller říká: „Doufáme rovněž, že tato spolupráce a pozitivní výsledky poskytnou další motivaci všem stranám zapojeným do boje proti tropickým chorobám.“

Věda na pozadí inovace

Síť proti komárům Interceptor® od společnosti BASF zůstává účinná proti komárům i po několika letech. Tak jak to funguje?

Vlákna sítě jsou potažena polymerním pojivem smíchaným s insekticidem. Pojivo připevňuje aktivní látku na vlákno takovým způsobem, že zůstává po celé roky rovnoměrně rozloženo po celé ploše.

K záhubě komára postačí, byť i jen krátký fyzický kontakt s moskytiérou.

Komár usedá na moskytiéru.

Několik minut po kontaktu padá omámený komár na zem – tato fáze se někdy nazývá „porážka“. Insekticid narušil struktury v centrálním nervovém systému komára.

Téměř všichni komáři zahynou během několika minut.

Laughing girls

Ve válce s malárií

Woman with child

Vakcína proti malárii?

Prof. Jeffrey Sachs

V přední linii

Three girls in a hammock

Viditelné výsledky

Child in bed

Infekční cyklus malárie