Česká republika
Média

Zdroj pokroku

Mohou města poskytnout domov více lidem, používat méně zdrojů a nabídnout lepší kvalitu života a to všechno zároveň? Na tuto otázku hledali odpověď účastníci platformy Creator SpaceTM v New Yorku v květnu roku 2015. Jedním ze zdrojů inspirace byl koncept „Urban Farm Pod“ vyvinutý nestátní neziskovou organizací Terreform ONE, který spojuje vědu a umění v nezvyklé vizi obytného prostoru coby kombinace s vertikální zahradou na pěstování obživy.

Inovace jsou hybnou silou a základem pokroku. Ale jaký je příběh za nimi? A jak mohou inovace být podporovány? Podívejme se spolu na nejnovější vědecké poznatky, a také na to, jak společnost BASF díky novým metodám podporuje ducha inovace u příležitosti oslav svého 150. výročí, a rovněž sleduje výzkumné pracovníky při jejich práci na průlomových projektech.

Nápady pro průmyslové vodní hospodářství – to byl úkol bombajského workshopu pořádaného v rámci 150. výročí společnosti BASF. V rámci bohatého programu podporujícího kreativitu probíhaly diskuse, konalo se divadelní představení i seminář o podzemích vodách.

Životně důležité, byť sotva postřehnutelné

Pokrok v oblasti obchodu, vědy, umění a společnosti je možný pouze tehdy, pokud existují inovace – tedy pokud úspěšně proměňujeme nové myšlenky v lepší technologie, výrobky, procesy a služby. Právě proto firmy, vlády a další organizace po celém světě investují každý rok miliardy dolarů do výzkumu a vývoje. Podle zprávy poradce managementu ve společnosti PwC vynaložilo v loňském roce top 1 000 společností více než 540 miliard eur (600 miliard dolarů) na R&D, což představuje asi 40 % celkových výdajů na výzkum a vývoj na světě.

Peníze nejsou všechno
Těm, kdo na to kápnou, se všechno jejich úsilí bohatě vyplatí. Investoři jsou ochotni zaplatit prémii za akcie společností, jakými jsou Apple a Google, nebo podpořit začínající podnikatele, o kterých se domnívají, že mají významný inovační potenciál. Ale ukazuje se, že je nesmírně obtížné, aby společnost chrlila inovace kontinuálně. Rozhodně to není jen o penězích – po deseti letech výzkumu se PwC nepodařilo najít žádnou přímou souvislost mezi výdaji na výzkum organizace a její schopností inovovat. Nejde ani o formální procesy. Firmy a akademici již definovali celou škálu modelů popisujících cestu od nápadu či existující potřeby až po konečnou inovaci, ale žádný z nich není spolehlivým receptem na úspěch.

„Přední společnosti se ptají sami sebe, jak propojit ty nejlepší uvnitř firmy s těmi nejlepšími mimo ni.“

Dr. Ellen Enkelová, profesorka managementu inovací na univerzitě Zeppelin v německém Friedrichshafenu

Nejen kvantita nápadů – především jejich kvalita

V uplynulých letech si mnoho organizací uvědomilo, že velké rozpočty na výzkum a vývoj se nemusí nutně proměnit v ziskovou inovaci. Z části je to způsobeno něčím, co profesor Clayton Christensen nazývá „inovátorovým dilematem“. Ve své stejnojmenné knize z roku 1997 tvrdí, že úspěšné firmy nevyhnutelně zaměřují své úsilí v oblasti výzkumu a vývoje na splnění těch potřeb svých zákazníků, které mají v současnosti a jsou již definované.

Tím se však stávají zranitelnými vůči konkurentům zavádějícím „ničivé inovace“, které splňují zákazníkům jejich dosud nevyjádřené nebo budoucí potřeby, využívají radikálně odlišné technologie nebo slouží zcela novým skupinám zákazníků.

Spojující lidi
Ve snaze lépe se připravit na „ničivou inovaci“ se již dnes mnoho organizací snaží rozšířit hledání nových nápadů. „Bez ohledu na to, jak velká je společnost, nikdy nebude mít všechny skvělé pracovníky nebo všechny skvělé nápady na celém světě,“ říká dr. Ellen Enkelová, profesorka managementu inovací na univerzitě Zeppelin v německém Friedrichshafenu. „Takže teď se přední společnosti ptají sami sebe, jak propojit ty nejlepší uvnitř firmy s těmi nejlepšími mimo ni.“ K usnadnění takovéto „otevřené inovace“, jak bývá jev dnes nazýván, budují společnosti mnohem těsnější partnerství s dodavateli či průmyslovými partnery a na vysokých školách či v začínajících firmách hledají týmy nebo jednotlivce s chytrými nápady. Oni jsou totiž tím, co povzbudí zákazníky, a to jak stávající, tak i potenciální, aby se sami také podíleli na inovačních procesech. Pořádají se soutěže a konkurzy a interně i externě se pátrá po nových ideách a nových řešeních obtížných problémů.

„Každá vskutku radikální inovace bude působit rušivě.“

Ashley Hall, PhD, profesor inovativního design na Royal College of Art v Londýně

Hraní s novými nápady

Někdy je největší překážkou v cestě nové inovace potřeba zničit tu starou. Významné inovace narušují zavedený řád, často vystavují dlouhotrvající postavení, dovednosti nebo celé instituce riziku. „Každá vskutku radikální inovace bude působit rušivě,“ říká Ashley Hall, PhD a zároveň profesor inovativního designu na Royal College of Art v Londýně. „A to znamená, že někdo se bude cítit ohrožen.“

Inovace prostřednictvím interakce a hry: Na zastávce platformy Creator SpaceTM v New Yorku diskutovaly zájmové skupiny o různých problémech a otázkách týkajících se bydlení budoucnosti.

Inovace hrou
S tím souhlasí i Henrik Sproedt, odborný asistent pro praxi v inovacích na Univerzitě jižního Dánska. „Někdy dokážou lidé být opravdu nesmírně kreativní, jen aby zabránili změnám,“ říká. A nejde jen o striktně firemní jev; historie inovací je současně historií odporu ke změnám, od „sabotáží“ tkalcovských strojů rozzlobenými dělníky za časů průmyslové revoluce až po vlnu znepokojení nad některými novými technologiemi, jako je například genetické inženýrství.

Vlastní výzkum vedl Sproedta ke zkoumání způsobů, jakými společnosti řídí své inovace. „Mnoho organizací používá ke snížení rizika proces přezkoumání Stage Gate®,“ říká, ale k tomu je nutné, aby „někdo určil hodnotící kritéria“. Ale skutečná inovace, jak dodává, je příliš „komplexní a chaotická“, než aby bylo možné ji jednoznačně zařadit do podobných formálních hodnotících systémů.

Profesor Hall souhlasí a doplňuje, že společnosti by se mohly dost naučit z toho, jak pracují designéři. „Nemají tendenci hledat odpověď na každou otázku,“ říká. „Jsou odvážní a experimentují a jsou ochotni přijmout nové směry tak, jak se vynořují na povrch.“

Ve skutečnosti by podle Sproedta inovační aktivita měla vypadat méně jako práce a více jako hra. „Je to nejpřirozenější způsob, jak uchopit něco nového, protože při hře mizí strach z neúspěchu, který omezuje kreativitu.“

„Inovační aktivita měla vypadat méně jako práce a více jako hra. Je to nejpřirozenější způsob, jak uchopit něco nového, protože při hře mizí strach z neúspěchu, který omezuje kreativitu.“

Henrik Sproedt, asistent pro praxi v inovacích na Univerzitě jižního Dánska

Vytváření otevřené, inovační kultury

Jak tedy mohou firmy podporovat inovace a povzbuzovat jejich vznik? Čím dále více lidí se shoduje na tom, že rozhoduje firemní kultura.

„Dnes neexistuje žádný uspokojivý způsob jak změřit inovativnost,“ říká Ellen Enkel, „ale kdybych ho teoreticky měla definovat, chtěla bych být schopná změřit dvě věci: Do jaké míry jsou mí zaměstnanci ochotní akceptovat změnu, a jak dobře je naše organizace propojená s venkovním světem?“

Sproedt naznačuje, že mnoho firem se musí více otevřít jak sobě, tak i světu kolem. „Musíte velmi rychle spojit všechny zájmové skupiny, aby měly čas najít společnou řeč a vzájemně si porozumět,“ říká. Ale i tak, připouští, že to může být pro lidi těžké, protože nutnost přijímat myšlenky a přístupy napříč celou firmou může způsobit, že jednotlivci začnou zpochybňovat svou vlastní profesionální identitu.

Každý se může zapojit
Ale i potenciálně nepohodlné pracovní podmínky a vztahy mohou být katalyzátorem pro inovace. „Inovace vzniká většinou v přechodových obdobích, a čím náročnější takové přechody jsou, tím lépe,“ říká Hall. Také poukazuje na jednu z nejdůležitějších realizovaných změn z minulých let: „Na inovacích je skvělé to, že nejsou majetkem jakékoliv jedné části organizace – může se zapojit každý.“

Společnými silami ke zrodu nové myšlenky

Rozvoj myšlenek a konceptů pomáhá utvářet budoucnost: U příležitosti oslav svého 150. výročí vytváří společnost BASF prostor pro inovativní ideje. Platforma Creator SpaceTM je především o tvořivé spolupráci mezi zaměstnanci, zákazníky, vědeckými pracovníky a dalšími skupinami. Za účelem podpoření tohoto projektu se realizují četné aktivity kreativní spolupráce v globálním i regionálním měřítku v různých formátech, jako je například pracovní „jamy“, soutěže nápadů či otevřené výzvy k inovacím.

Související obsah

Inovativní duch má zelenou

Vytváření prostoru pro inovativní myšlenky

Frustrace může být matkou invence