Česká republika
Média

Naše budoucnost ve městě

Bird's eye view of the city of London

Lidstvo stojí na pokraji milníku: na planetě žije více lidí ve městech než na venkově. V roce 2050 se odhaduje, že 75 % lidstva budou tvořit obyvatelé měst.

Tím vstupujeme na nezmapované území a chystáme se čelit zcela novým výzvám. Jak omezit rozrůstání urbanistických oblastí, které se objevilo v některých světových velkoměstech? Jak zajistit levné a dostupné bydlení pro miliony lidí, kteří přecházejí z venkovských oblastí, a zároveň snížit počet obyvatel slumů? A jak snížit ve městech spotřebu energie, která v současné době představuje více než dvě třetiny světové spotřeby?

Nová generace mrakodrapů nabývá konkrétních tvarů díky inovacím jak v technologiích, tak ve stavitelství. V Londýně proměňuje panorama města The Shard, který převyšuje Tate Modern i katedrálu sv. Pavla. Shanghai Tower – která by měla stát v roce 2014 – se má stát nejvyšší budovou Číny, a Burdž Chalífa v Dubaji, jejíž stavba byla dokončena v roce 2009, je nejvyšší budovou na celém světě.

Tyto přelomové projekty bývají ve stejné míře velebeny i kritizovány. Zatímco někteří jejich vznik oslavují, jiní pochybují o jejich závratné ctižádosti. Přesto se objevuje argument, že tento skok v měřítku staveb je nutností, aby se zabránilo rozrůstání urbanistických oblastí a snížily se emise.

Zastánci supermrakodrapů tvrdí, že je třeba stavět směrem vzhůru, ne do stran, a že „zhuštění“ je podstatným rysem měst budoucnosti. Na jednu stranu se v hustě osídlených městských oblastech soustřeďují služby a snižují se přepravní vzdálenosti, ale na druhou stranu působí dojmem šedé betonové džungle – a může docházet i ke snížení životní úrovně. Ale s novými inovacemi a technologií města budoucnosti slibují něco velmi žádoucího: zhuštěný obývací prostor, který je čistší, energeticky účinnější a pohodlnější pro své rezidenty.

Dříve vznikaly mrakodrapy spíše jako nebytové prostory – ale dnešní supervysoké mrakodrapy jsou jiné. The Shard není jen další administrativní budova, architekt Renzo Piano budovu popisuje jako „vertikální vesnici“, která se stane domovem pro domácnosti, restaurace, kanceláře a hotel.

Pro Burdž Chalífa v Dubaji byl se hodilo označení „životní styl komunity“, protože jehou součástí jsou parky, obytné prostory, obchody, restaurace a hotely. Dokonce i Shanghai Tower v centru finanční čtvrti v Šanghaji, má pojmout otevřené veřejné prostory s restauracemi, kavárnami, obchody a zahradami.

V takových budovách najdete místo pro práci, spánek i zábavu. Starý zvyk chodit ven z kanceláře na ulici na kávu a pro něco k jídlu bude nahrazen nastoupením do výtahu a popojetím buď nahoru nebo dolů do nejbližší kavárny.

Udržitelná města od nuly

Zatímco nové mrakodrapy v současné době klíčí ve stávajících městech, obejvuje se také další trend budování celých měst od nuly - zejména v rozvíjejících se ekonomikách, ve kterých je v současnosti k vidění největší podíl migrace do měst. Například Songdo v Jižní Koreji se nachází na šesti čtverečních kilometrech údolní nivy a je na světě prvním plně zasíťovaným městem, kde lze vše od nákupu potravin k lékařským prohlídkám provést na dálku, od jednoho počítače k druhému. Celé město je postaveno na ekologicky šetrných konstrukčních principech, jejichž součástí jsou například „zelené střechy“ s vegetací, která zabraňuje odtoku dešťové vody a zároveň podporují biodiverzitu, dále například energeticky úsporné LED semafory, dokonce i podzemní odpadní systém, který odstraní z ulic popelnice i popelářské vozy.

Tchien-ťin v Číně se staví coby nové eco-city, kompletně poháněné sluneční a větrnou energií, s fungujícím systémem sběru dešťové vody a mnoha dalšími zelenými technologiemi. Amanora Hills v indickém Pune představuje obrovský vývojový skok, který přinese lidem dostupné bydlení s 20 % městského prostoru věnovanému parkům, zahradám a hřištím. I zde nalezneme prvky ekologicky citlivého designu, jako je efektivní nakládání s odpady, sběr dešťové vody a plantáže solárních stromů.

Vytváření zahrad a parků v rámci těchto nových měst neslouží jen estetickým účelům, ale jejich existence má také zabránit jevu, který se nazývá městský tepelný ostrov. Tento fenomén je doménou částí městské zástavby, kde nahromadění budov a ploch z materiálů jako je sklo nebo asfalt může nebezpečně zvyšovat teplotu – a naopak snižovat kvalitu ovzduší.

Bird's eye view of New York City's urban canyon

Nová generace mrakodrapů a celých měst oslňuje svou ambiciózností – ale nesmíme zapomínat na jiný, méně okázalý aspekt městského života. V mnoha částech světa začíná většina lidí přicházejících z venkovských oblastí svůj pobyt ve městě ve slumu – často bez elektřiny nebo čisté vody. Vzhledem k tomu, že úroveň bydlení ve slumu má tendenci být podprůměrná, obyvatelé jsou obzvláště zranitelní vůči přírodním katastrofám, jako jsou záplavy nebo zemětřesení.

Vytváření cenově dostupných a kvalitních domovů pro tyto lidi je stejnou prioritou pro urbanisty jako koncepce supermoderních milníků – a díky inovacím je možné tyto domy stavět rychle a levně. Protože na rychlosti v tomto případě záleží.

Čím rychleji je budova postavena, tím méně financí její stavba spolkne. Bezpečnost hraje rovněž důležitou roli. Čím robustnější a odolnější konstrukce, tím delší život má před sebou.

Dosažení tohoto cíle pak vypadá trochu jako trojboj, v němž jednotlivé disciplíny představují rychlost, bezpečnost a dostupnost, přičemž vítězství ve všech se může jevit jako nereálné, avšak díky novým technologiím a inovativnímu myšlení je možné a již se tak dokonce reálně děje. Po celém světě vzniká mezi architekty, urbanisty, územní samosprávou a firmami úzká spolupráce, jejímž výsledkem je aplikace principů dlouhodobé udržitelnosti na cokoliv – od nejvznešenějších mrakodrapů až k nejmenším bytům. Podobné snahy nepohání až tolik samotné ideály jako spíše poptávka – ale pokud má lidstvo udělat první krok směrem ke své urbanistické budoucnosti, pak je udržitelná výstavba tím jediným správným směrem.

Michael L. Gentoso

Udržitelná výstavba

Lofthome by Blok Kats van Veen architects

Breaking the mold

Close-up of Dr. Nawal Al-Hosany

Diplomat udržitelnosti

View through a palisade at Masdar City

Město Masdar