Všichni souhlasí s tím, že právě čelíme výzvě – pokud nebudeme jednat rychle, nebudeme schopni pokrýt naši budoucí poptávku po energii. Mnozí se shodují, že musíme investovat do technologií, které nám pomáhají využívat energii efektivněji. Ale jak bychom měli uspokojit zbývající poptávku? Existuje jasný rozkol mezi těmi, kteří tvrdí, že investice by se měla zaměřit na technologie obnovitelných zdrojů energie, jakými jsou například větrná a solární energie, a dalšími, kteří jsou přesvědčeni o tom, že k těžbě zbývá ještě spousta fosilních paliv, jen je potřeba se pořádně dívat.
Podle zprávy amerického statistického úřadu (EIA) z roku 2013 tvoří obnovitelné a jaderné zdroje energie nejrychleji rostoucí sektory na světě, s tempem růstu na úrovni 2,5 % ročně, ale fosilní paliva stále tvoří téměř 80 % veškeré produkce energie. Spotřeba plynu roste o 1,7 % ročně, částečně i díky vývoji v oblasti těžby břidlicového plynu.
Ve Spojených státech přispěl nedávný boom produkce břidlicového plynu ke zlevnění energie pro domácnosti a pomohl některým odvětvím zpracovatelského průmyslu, kupříkladu výrobě a zpracování plastů. Vlády jiných zemí doufají, že USA v tomto ohledu brzy doženou. EIA odhaduje, že celkový objem technicky těžitelného břidlicového plynu na celém světě by mohl být kolem 331 bilionů krychlových metrů. Tím se USA dostává na čtvrté místo v seznamu zemí s největšími zdroji, a to za Čínu, Argentinu a Alžírsko.
Nicméně některé ekologické skupiny vyjádřily obavu v tom smyslu, že těžební proces používající tlak na uvolnění břidlicového plynu ze země – hydraulické štěpení nebo také „frakování“ – může vést ke kontaminaci vody a průkazně stojí za několika případy seizmické aktivity. Stejné skupiny vyzdvihují argument, že jelikož odvětví energetiky je zodpovědné za zhruba dvě třetiny emisí skleníkových plynů, země věnující se těžbě nebudou schopny splnit své klimatické cíle, pokud se nebudou věnovat získávání energie z obnovitelných zdrojů.