Kdo jsme

1945-1964

Po francouzské vojenské okupaci a mnoha letech vyjednávání o rozdělení fúzovaného podniku I.G. Farben je 30. ledna 1952 znovuzřízena společnost Badische Anilin- & Sodafabrik Aktiengesellschaft. I když se zpočátku omezuje na závody v Ludwigshafenu a Oppau a své tradiční produktové řady, přispívá BASF přesto k ekonomickému boomu, který je v 50. letech 20. století v plném proudu.

Závody v Ludwigshafenu a Oppau ležely v roce 1945 v ruinách, srovnány se zemí 65 nálety a více než 40 000 bombami. Jedna třetina závodů byla kompletně zničena a zbytek byl těžce poškozen. Hladovějící, mrznoucí a válkou unavené obyvatelstvo začalo opět stavět závod. Budovy se pozvolna rekonstruovaly a výroba byla opětovně spouštěna.

První poválečné volby do závodní rady se uskutečnily v roce 1947. Úzká spolupráce mezi zástupci zaměstnanců a manažmentem, zvlášť během let rekonstrukce, vedla k převzetí série sociálních politik, které byly ustanoveny v první kolektivní smlouvě v roce 1955.

Carl Wurster (1900 – 1974, předseda Rady výkonných ředitelů v období mezi lety 1952 a 1965) popsal opětovné založení společnosti BASF v roce 1953 takto: „Roky rekonstrukce mezi březnem 1945 a měnovou reformou z 21. června 1948 byly zcela jistě nejtěžšími roky v historii společnosti BASF. To, čeho jsme dosáhli, by bylo nemyslitelné bez horlivosti všech zaměstnanců, kteří vykonávali své náročné povinnosti loajálně za obtížných podmínek a s příliš malým množstvím potravin.”

Počet zaměstnanců společnosti BASF se do roku 1948 zvýšil na 21 951.

Těžký výbuch cisternového vagonu v jižní části závodu v roce 1948 si vyžádal více než 200 životů a zničil mnoho nově dokončených budov.

Nová aplikační oblast byla zahájena v roce 1949: Herbicid U46 byl uveden na trh po třech letech zkoušek v Zemědělské výzkumné stanici společnosti BASF. U46 je selektivní herbicid používaný převážně na úzkolisté plodiny.

Herbicid U46

V roce 1951 byl objeven plast, který byl předurčen k tomu, aby si podmanil světové trhy Styropor. Tuhá bílá pěna je z 98 procent vzduch a zachycuje klíčovou vlastnost vzduchu: jeho vynikající izolační vlastnosti. Stavební inženýři a návrháři balení byli rovněž nadšeni. Pěnový plastový materiál byl populární jak pro izolaci střech, stěn a stropů, tak pro balení křehkého čínského porcelánu nebo mražených potravin.

Po zdlouhavých jednáních o rozdělení byla dne 30. ledna 1952 založena společnost Badische Anilin & SodaFabrik jako jedna ze tří nástupnických společností vzniklých ze společnosti IG Farben. Ačkoli centrála společnosti nebyla od roku 1919 na badenské straně Rýna v Mannheimu, opět byl převzat tradiční název a ten měl vydržet po dlouhou dobu, která měla přijít. Až v roce 1973 přijalo výroční shromáždění rezoluci o aktualizaci názvu společnosti na BASF Aktiengesellschaft.

Byla rovněž potřebná nová filozofie společnosti. V rámci konglomerátu IG Farben byl závod v Ludwigshafenu po dlouhou dobu převážně dodavatelem surovin a výrobcem vysokotlakých zařízení. Bylo třeba zřídit neexistující administrativu, restrukturalizovat, rozšířit a opětovně rozvinout obchodní oblasti. A co bylo životně důležité: bylo třeba rozvinout exportní trhy.

Z výroční zprávy za rok 1952: „Rekonstrukce závodu v Ludwigshafenu pokračovala v roce 1952 dobrým tempem a blížila se k dokončení v nejdůležitějších oblastech. Rekonstrukce byla provedena podle dlouhodobého plánu, který rovněž umožnil nezbytnou modernizaci, která se bude odrážet ve vyšších objemech výroby a v nižších výrobních nákladech v průběhu nejbližších let.”

V roce 1953 ve spolupráci se společností Deutsche Shell založila společnost BASF první německý petrochemický výrobní závod, Rheinische Olefinwerke GmbH (ROW) ve Wesselingu na řece Rýn mezi Bonnem a Kolínem. Společnost vyráběla zejména plastový polyetylen pod obchodní značkou Lupolen společnosti BASF. Ropa vytlačila uhlí jako surovinu pro chemickou syntézu. Uhlovodíky vyráběné z ropy prokázaly své výhody. Nyní chemici společnosti BASF rafinovali ropu, ropné deriváty a zemní plyn. Také v Německu začalo nové období v chemii: období petrochemikálií.

Z výroční zprávy za rok 1954: „V blízké budoucnosti musíme být připraveni provádět určité výrobní projekty v zahraničí, abychom udrželi tempo s vývojem. Předpokládáme, že taková opatření rovněž budou přinášet prospěch našemu mezinárodnímu obchodu po dlouhou dobu.”

Rhine front of the southern plant section of the Ludwigshafen site, around 1955
Jižní cíp závodu v Ludwigshafenu, kolem roku 1955

V roce 1955 získala společnost BASF pro své zaměstnance nové zotavovny. Společně s původními zařízeními poblíž Ludwigshafenu teď existovaly zotavovny v Breitnau v Černém Lese a ve Westerlandu na ostrově Sylt v Severním moři.

Syntéza hydroxylaminu pomocí katalytické hydrogenace oxidu dusíku s vodíkem v roce 1956 umožnila vyrábět nákladově efektivním způsobem kaprolaktam, výchozí látku pro syntetická polyamidová vlákna. Punčochy vyráběné z tohoto materiálu se staly cenově dostupnými. Teď mohly být vyvíjeny inženýrské plasty s výjimečnými vlastnostmi. Kupříkladu Ultramid byl charakterizován vysokou pevností a vysokými teplotami tavení. Tyto produkty se používaly jako elektrické izolační materiály pro širokou škálu komponentů a strojních součástí.

V Argentině byla založena společnost Sulfisud S. A. ve spolupráci s místními společnostmi na výrobu příslušenství pro barviva, jako jsou hydrosulfid nebo Rongalit. Společnosti skupiny BASF Group pokračovaly ve své činnosti ve Francii a Argentině.

V roce 1957 postavila společnost BASF 102 metrů vysokou kancelářskou budovu, jasný symbol rekonstrukce a nového začátku. Budova Friedricha Engelhorna je prvním německým mrakodrapem postaveným ze železobetonu. Stává se emblémem města Ludwigshafen. V roce 2013 začíná demolice výškové budovy BASF. Ve stejném roce je zveřejněna architektonická soutěž na novou budovu.  

Kdysi nejvyšší budova v Německu: budova Friedricha Engelhorna společnosti BASF

V roce 1958 společně s firmou Dow Chemical Company zakládá BASF ve Spojených státech společný podnik Dow Badische Chemical Company, a pokládá tak základy pro dnešní aktivity společnosti BASF ve Spojených státech, závod ve Freeportu, Texas. .The foundation is laid for BASF’s current activities in the USA.  Dow Chemical Company opustí společný podnik o 20 let později.

Akcie společnosti BASF byly na konci roku 1959 kotovány na burze a počátkem 60. let na třech švýcarských burzách v Zürichu, Basileji a Ženevě.

V roce 1960 společnost BASF doplnila svůj sortiment barviv ve shodě s vývojem textilních vláken. Přidala Palanil a Basacryl pro barvení syntetických vláken ke svým existujícím barvivům pro vlnu a bavlnu. Následoval další vývoj: O šest let později byla vyvinuta barviva Cottestren pro směsi bavlny a polyesteru. V roce 1978 byl sortiment rozšířen o barviva vhodná pro potisk těchto směsí. 

View of the dyeworks of the textiles applications department
Pohled na barvírny z oddělení textilních aplikací

Neskutečné tempo růstu během německého hospodářského zázraku vedlo k nedostatku pracovní síly a země hledala přistěhovaleckou pracovní sílu ze zahraničí. Spolkový úřad práce otevřel v Itálii pobočku v roce 1960, ve stejném roce, ve kterém společnost BASF najala své první italské zaměstnance. Následovali pracovníci ze Španělska, Řecka, Jugoslávie a Turecka stejně tak jako Brazilci německého původu a vietnamští uprchlíci.

V roce 1961 přišlo uvedení Floranidu, prvního syntetického organického pomalu působícího umělého hnojiva.

Výzkumná zařízení společnosti BASF byla v roce 1962 reorganizována. Laboratoře plastů a barviv se staly nezávislými jednotkami vedle dvou tradičních zařízení: centrální výzkumné laboratoře a amoniakové laboratoře. To znamenalo, že klíčové aplikační oblasti mohly být lépe integrovány. Současně se zlepšilo spojení mezi výzkumem a odděleními zodpovědnými za výrobu a aplikace.

V roce 1963 začala společnost Yuka Badische Company Ltd. vyrábět Styropor v Japonsku. V důsledku překážek, kterým čelily nejaponské společnosti na japonském trhu, fungoval závod jako společný podnik s japonským partnerem. Společnost BASF použila stejný přístup ve svých dalších japonských provozovnách a až v roce 1988 společnost BASF otevřela svůj vlastní závod na výrobu příslušenství. V současnosti pochází kolem 37 procent prodeje společnosti BASF v Japonsku z produktů vyrobených v Japonsku.

BASF v roce 1963 organizuje první Mezinárodní soutěž Luran, ve které mají designéři za úkol vytvořit snídaňové nádobí z tohoto nového plastu. Konkrétním příkladem je židle Panton, samonosná židle a legendární ikona pop-artu vyrobená za použití Luranu v 70. letech 20. století. V roce 2007 následuje inovativní samonosná židle Myto vyrobená z Ultraduru od společnosti BASF, který byl vyvinut v úzké spolupráci s designérem Konstantinem Grcicem (2007).

BASF’s Antwerp site today
Závod společnosti BASF v Antverpách dnes

Od nábřeží k pobřeží: V roce 1964 společnost BASF založila závod v Antverpách. Brzy se stal druhým největším evropským závodem společnosti BASF. Jednoduchý přístup k surovinám a vynikající dopravní spojení se zámořskými zákazníky podporovaly tento rozvoj. Závod vyráběl umělá hnojiva, vláknové polotovary, plasty a chemikálie.

V roce 1964 byl uveden zbrusu nový selektivní herbicid pro použití na kultivaci cukrové řepy s názvem Pyramin.

První datové středisko společnosti BASF nabízí novou technologii, když jsou poslední tabelátory nahrazeny elektronickými sálovými počítači. V roce 1911 byl BASF jednou z prvních společností v Německu, která zavedla automatizované zpracování dat.

Nové perspektivy v ochraně životního prostředí: Po zdlouhavých zkouškách s různými typy pecí začaly fungovat první dvě spalovací pece na zbytky, které měly otočné ohniště. V současnosti už osm pecí hraje klíčovou roli v koncepci likvidace odpadů společnosti BASF.